Finanční analýza představuje velice důležitou podnikovou disciplínu. Jakékoliv finanční rozhodování v podniku musí být podloženo finanční analýzou, na jejichž výsledcích je založeno řízení majetkové i finanční řízení podniku, investiční a cenová politika, řízení zásob atd.
Finanční analýza je oblast, která představuje významnou součást komplexu finančního řízení podniku, neboť zajišťuje zpětnou vazbu mezi předpokládaným efektem řídících rozhodnutí a skutečností. Je to formalizovaná metoda, která poměřuje získané údaje mezi sebou navzájem a rozšiřuje tak jejich vypovídací schopnost, umožňuje dospět k určitým závěrům o celkovém hospodaření a finanční situaci podniku, podle nichž by bylo možné přijmout různá rozhodnutí. Finanční analýza představuje ohodnocení minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti finančního hospodaření podniku.
Finanční analýza představuje systematický rozbor dat získaných převážně z údajů finančního účetnictví, rozšiřuje tím jejich vypovídací schopnost o celkové kvalitě hospodaření podniku a umožňuje tak přijmout příslušná rozhodnutí. Finanční analýza je nejen nedílnou součástí hospodářského rozboru podniku, ale také nezbytným východiskem pro finanční plánování.
Finanční analýza zkoumá finanční situaci podniku. Finanční výkazy podávají obraz o finanční situaci podniku v řeči finančního účetnictví, účetnictví je jazykem financí. Finanční situace se testuje kvantitativními metodami, zpracovávajícími údaje uvedené v účetních výkazech. Z účetních výkazů je třeba vypreparovat indikátory finanční situace podniku a jejího vývoje, a z pouček finančního řízení odvodit kritéria pro jejich hodnocení. Finanční situaci ovšem nelze zjistit pouhým výpočtem. Celkový obraz o finanční situaci se domýšlí úsudkem analytiků na základě zkušeností, podle indicií, naznačených relevantními testovanými kvantitativními vztahy.
Úkolem finanční analýzy je poskytnout manažerům informace o finančním hospodaření v minulosti, přítomnosti i budoucnosti, zhodnotit "finanční zdraví" podniku a jeho vývoj, odhalit slabé a silné stránky (úroveň likvidity, stability, produktivity atd.), posoudit jeho postavení v odvětví, oboru, vzhledem k jeho hlavním konkurentům aj. Finanční analýza může být prováděna i vnějšími subjekty - například bankou (chce znát kreditibilitu podniku, tj. schopnost splácet úvěry), potenciálními investory (chtějí znát jeho rentabilitu, rizikovost apod.) aj.
Účelem a smyslem finanční analýzy je provést, s pomocí speciálních metodických prostředků, diagnózu finančního hospodaření podniku, podchytit všechny jeho složky, případně při podrobnější analýze zhodnotit blíže některou ze složek finančního hospodaření. Jedná se například o analýzu rentability, analýzu zadluženosti, analýzu likvidity apod.
I když se hierarchie informačních potřeb různých subjektů rozhodování, a tím i různých uživatelů účetních výkazů liší, všichni jsou v té či oné míře zainteresováni na zjištění několika základních charakteristik finanční a hospodářské situace podniku:
Hlavním úkolem finanční analýzy je pokud možno komplexní posouzení současné finanční a ekonomické situace žadatele a určitý výhled do budoucna.
Finanční analýza proto zahrnuje následující oblasti:
Konečným výsledkem finanční analýzy žadatele bude tedy globální posouzení finanční situace podniku a výsledky finanční analýzy tak mohou sloužit jako podklad pro tvorbu finančních plánů.
Základním zdrojem informací pro finanční analýzu jsou finanční a nefinanční data. Ty je nejdříve nutné zpracovat, ověřit jejich věrohodnost, spolehlivost a srovnatelnost. Teprve poté mohou sloužit jako vstupní informace pro finanční analýzu. Základními daty jsou údaje čerpané z účetní závěrky, tedy z rozvahy, výkazu zisků a ztrát a přílohy k účetní závěrce. Kromě těchto dat se však nesmí zapomínat i na další zdroje. Je proto vhodné uvést základní členění vstupních dat.
Pro zpracování finanční analýzy potřebujeme především tyto účetní výkazy a informace:
Dále je dobré využít informační databáze různých veřejných i komerčních (placených) serverů, odkud se dají čerpat informace o ostatních konkurenčních společnostech, o situaci v odvětví a v neposlední řadě o celkovém stavu v průmyslu.
Jako zdroj informací tedy slouží především účetní závěrka sestávající se z finančních výkazů (rozvahy, výkazu zisku a ztráty, případně přehledu o peněžních tocích a o změnách vlastního kapitálu) a přílohy. Rozvaha poskytuje informace o stavu majetku a zdrojích jeho krytí k určitému datu. Výkaz zisku a ztráty upřesňuje, jaké náklady a výnosy za jednotlivé činnosti tvoří výsledek hospodaření za dané období. Příloha poté doplňuje informace, které ve výkazech nejsou obsaženy.
Externí uživatelé mohou případně využít též výroční zprávu, zprávu auditora apod. Interní uživatelé, mezi něž patří především majitelé firem, manažeři, analytici, mohou též využít informace z účetnictví, vnitropodnikové přehledy, směrnice, plány, kalkulace a další interní informační zdroje.
Rozdělme firemní finanční analýzu na interní a externí podle typu osob, které analýzu provádějí.
Interní finanční analýza slouží pro potřeby podniku. Uživatelé interní analýzy jsou zejména finanční manažeři, finanční analytici a vlastníci společností. Interní analýza je zdrojem informací pro rozhodování o optimální kapitálové struktuře, dividendové politice, o cenách výrobků a služeb, slouží ke zjištění dostatečné likvidity a rentability společnosti atd. Vlastníkům slouží jako kontrolní nástroj, zda manažeři zhodnocují jejich vložené prostředky a zvyšují hodnotu podniku.
Externí finanční analýzu provádějí banky, investoři, obchodní partneři, burzovní makléři, státní instituce, konkurenční podniky atd. Cílem je zjistit, zda je společnost dostatečně solventní, jaký je její investiční potenciál, jaká je rizikovost investice do akcií společnosti apod.
Manažeři
Manažeři využívají informace poskytované finančním účetnictvím především pro dlouhodobé a operativní řízení podniku. Tyto informace umožňují vytvoření zpětné vazby mezi řídícím rozhodnutím a jeho praktickým důsledkem. Znalost finanční situace podniku jim umožňuje rozhodovat se správně při získávání finančních zdrojů, při zajišťování optimální majetkové struktury včetně výběru vhodných způsobů jeho financování, při alokaci volných peněžních prostředků, při rozdělování disponibilního zisku apod. Finanční analýza, která odhaluje silné a slabé stránky finančního hospodaření podniku, umožňuje manažerům přijmout pro příští období správný podnikatelský záměr rozpracovaný ve finančním plánu.
Investoři
Investory rozumíme ty subjekty (akcionáře, společníky...), které do podniku vkládají kapitál za účelem jeho zhodnocení. Očekávají tedy, že po určitém čase se jim tyto vložené prostředky vrátí, ale také, že získají něco navíc, ať už ve formě dividend či podílů na zisku nebo prodejem zhodnocených akcií. Z toho vyplývá, že akcionáři (společníci) mají prioritní zájem o finančně-účetní informace bez ohledu na to, zda jde o kapitálově silné institucionální investory (investiční fondy, banky) či fyzické osoby s omezenými kapitálovými možnostmi.
Obchodní partneři
Obchodní dodavatelé se zaměřují především na to, zda bude podnik schopen hradit splatné závazky. Jde jim především o krátkodobou prosperitu, solventnost a likviditu. U dlouhodobých dodavatelů se soustřeďuje zájem také na dlouhodobou stabilitu, s cílem zajistit svůj odbyt u stabilního zákazníka. Zákazníci (odběratelé) mají zájem na finanční situaci dodavatele zejména v dlouhodobém obchodním vztahu, aby v případě finančních potíží nebo bankrotu dodavatele neměli potíže s vlastním zajištěním výroby. Potřebují mít také jistotu, že dodavatelský podnik bude schopen dostát dohodnutým dodávkám.
Zaměstnanci
Zaměstnanci podniku mají přirozený zájem na prosperitě, hospodářské a finanční stabilitě svého podniku. Často bývají podobně jako řídící pracovníci motivováni hospodářskými výsledky. Zajímají se o jistoty zaměstnání, o perspektivy mzdové a sociální.
Banky a jiní věřitelé
Věřitelé žádají co nejvíce informací o finančním stavu dlužníka, aby se mohli správně rozhodnout, zda poskytnout úvěr, v jaké výši a za jakých podmínek. Banky při poskytování úvěrů svým klientům často zahrnují do úvěrových smluv klauzule, kterými je vázána stabilita úvěrových podmínek na hodnoty vybraných finančních ukazatelů. Banka si například může vymínit úvěrovou podmínku, že zvýší úvěrovou sazbu, jestliže podnik překročí jistou hranici zadluženosti. Držitelé dluhopisů se zajímají zejména o likviditu podniku, o jeho finanční stabilitu a o to, zda jim bude jejich cenný papír splacen včas a v dohodnuté výši.
Stát a jeho orgány
Stát a jeho orgány se zajímají o finančně-účetní data z mnoha důvodů; např. pro statistiku, pro kontrolu podniků se státní účastí, pro kontrolu plnění daňových povinností, rozdělování finanční výpomoci podnikům, získání přehledů o finančním stavu podniků se státní zakázkou. Vyžadují informace pro formulování hospodářské politiky státu.
Finanční analýzu účetních výkazů lze provádět různými způsoby, v různé míře podrobnosti, pomocí různých forem a technik. Kromě kvantitativních metod testování se používají absolutní, rozdílové či poměrové ukazatele.
Mezi nejčastější metody finanční analýzy patří:
Analýza absolutních ukazatelů, stavových a tokových
Analýza rozdílových ukazatelů (fondů finančních prostředků)
Analýza peněžního toku, cash flow
Analýza poměrových ukazatelů
Analýza vývoje zisku
Analýza soustav ukazatelů
Vyšší metody finanční analýzy
Před výkladem metod finanční analýzy je nutné předeslat, že systém finanční analýzy není kodifikovaný, není žádným způsobem legislativně upraven právními předpisy nebo všeobecně uznávanými jednotnými standardy jako například finanční účetnictví a daňová problematika, což komplikuje provádění finanční analýzy, způsobuje nejednotnost terminologie a postupů, nejednoznačnost výkladu, interpretace a srovnávání jejích výsledků. Buď se stejným pojmům přiřazuje různý obsah nebo naopak různé pojmy jsou spojeny s představou stejného obsahu.
Přestože neexistuje nějaká oficiální metodika finanční analýzy, vyvinuly se určité obecně přijímané analytické postupy a v podnikové praxi se setkáváme s nejrůznějšími přístupy a technikami analýzy, které si kladou za cíl podat stejně jako účetnictví věrný obraz o majetkové, finanční a důchodové situaci jak externím uživatelům, tak manažerům podniků. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR se snaží zavádět určité jednotné metodické prvky v oblasti finanční analýzy při provádění národohospodářských analýz jednotlivých odvětví, které zveřejňuje na své internetové stránce www.mpo.cz.
S aplikací FinAnalysis získáte softwarový nástroj, který vám umožní vytvořit kvantitativní finanční analýzu sledované firmy za použití rozboru dat firemních účetních výkazů (rozvaha, výsledovka, cash flow). Až naplníte data z výkazů rozvahy a výsledovky, získáte téměř 50 stran výstupů, ve formě tabulek a grafů, které vám napomohou přehlednějšímu zobrazení finančního vývoje a ukazatelů sledované firmy.
Pomocí FinAnalysis vypočítáte a zobrazíte tak desítky různých pohledů na finanční data firmy z hlediska finanční analýzy účetních výkazů. S aplikací snadno vypočítáte horizontální a vertikální analýzy firemní struktury majetku, zásob, pasiv, výnosů a nákladů nebo tržeb. Vytvoříte analýzu pomocí poměrových ukazatelů (rentabilita, nákladovost, aktivita, likvidita). Jednoduše zjistíte pomocí bankrotních a bonitních modelů (Index IN05, AGR, Altman, ...) případnou hrozbu bankrotu, dále rozbor zaměstnanosti a produktivity práce. SW vám pomůže zobrazit i možný pohled investora na případný vstup do podniku.
Ve FinAnalysis pracujete ve známém prostředí Microsoft Excel. Máte možnost analyzovat účetní výkazy až třinácti účetních období. Program je kompletně v českém jazyce pro české účetní výkazy, pokud např. pro zahraniční majitele potřebujete, je k dispozici je i anglická a německá jazyková mutace. Pro firmy používající slovenské účetní výkazy, tedy zejména pro firmy podnikající na Slovensku existuje samostatná aplikace ve slovenském jazyce.
Software FinAnalysis vám pomůže, aby se pro vás finanční analýza stala praktickým nástrojem pro finanční řízení a finanční plánování firmy do dalších let.
Grünwald Rolf - Holečková Jaroslava: Finanční analýza a plánování podniku, 1. vydání Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1997, 197 s., ISBN 80-7079-257-4
Kislingerová Eva - Hnilica Jiří: Finanční analýza - krok za krokem, 1. vydání Praha: C. H. Beck, 2005, 137 s., ISBN 80-7179-321-3
Jiříček, Petr - Morávková Magda: Finanční analýza, Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2008, 94 s., ISBN 978-80-87035-14-6
Harna Lubomír - Rezková Jiřina - Březinová Hana: Finanční analýza Praha: Bilance, 2007, 72 s., ISBN 80-86371-49-2
Neumaier Ivan - Neumaierová Inka: Výkonnost a tržní hodnota firmy, Grada, 2002, 215 s., ISBN 80-247-0125-1
Eva Rosochatecká a kolektiv: Ekonomika podniků, Česká zemědělská univerzita v Praze, 2009, 201 s., ISBN 978-80-213-1892-2
Kislingerová Eva: Oceňování podniku. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2001. 367 s. ISBN 8071795291.
Miloslav Synek, Heřman Kopkáně, Markéta Kubálková: Manažerské výpočty a ekonomická analýza, Nakladatelství C. H. Beck, s. r. o., 2009, 320 s., ISBN 978-80-7400-154-3
Kubíčková Dana - Kotěšovcová Jana: Finanční analýza. 1. vyd. Praha: V3FS EUPRESS, 2006, 125 s. ISBN 80-7179-321-3.